Ostrava leží na druhé straně mých rodných Beskyd, necelou hodinu od Valašska a Rožnova pod Radhoštěm. Přesto jsem ve slezské metropoli nikdy nebyla. Co si budeme povídat, není to zkrátka město, kam si člověk běžně touží zajet v Česku na výlet. Nové lákadlo pro všechny výletníky se ale naskytlo s otevřením areálu Dolní oblast Ostravy – Vítkovic s vysokou pecí číslo 1, které se staly Národní kulturní památkou a součástí Evropského kulturního dědictví a dokonce aspirují na zapsání do seznamu UNESCO. Mnozí se dívají s odporem na monstrózní stavby těžkého průmyslu a rádi zapomínají, že jeho výdobytky nám slouží dnes a denně. Proto jsem se v rámci dobrého vychování rozhodla rozšířit si své obzory. Vysoká pec v Ostravě je jednou z nejzajímavějších památek, jaké jsem měla možnost doposud navštívit.
Prohlídka Vysoké pece v Ostravě
Prohlídky – fakta a informace
- Návštěvní areál se nachází v Moravské Ostravě-Přívozu, Vítkovická 3109/13
- Otevřeno mají každý den kromě nesvátečního pondělí
- Začátky prohlídek vždy v 10:00, 12:00, 14:00, 16:00 hod
- Cena za Velký okruh 150,-Kč, zlevněná 90,-Kč, za malý okruh 90,-/50,-Kč.
Čtěte dále, na co se můžete při prohlídce vysoké pece v Ostravě těšit a co všechno uvidíte.
Trocha historie nikoho nezabije, ale co kdyby přece…
Prohlídky začínají u vstupu do dolu Hlubina a konají se co dvě hodiny. Ve vrátnici jsme podepsali papír, že v případě naší újmy během prohlídky je nebudeme žalovat (aneb Vstup na vlastní nebezpečí).
Přemýšlela jsem, jestli se nemám podepsat jako José Chroustal (to je poznámka pro znalce historek Miroslava Donutila), ale nakonec jsem zadala pravé údaje, zaplatila 150,- Korun vstupné, nasadila žlutou přilbu a poslušně se seřadila venku.
Výklad slečny průvodkyně, která hned na úvod prohlásila, že nám raději moc historie vykládat nebude, protože bychom se nudili, byl frustrující z každého hlediska. (Možná jim tam někdo umřel nudou, a proto se podepisuje zmíněný papír.)
Naštěstí byla vyslyšena uštěpačná poznámku od jednoho výletníka, že kdyby nás to nezajímalo, tak bychom tu nebyli, a tak se nám odvážila povědět, že areál dolu Hlubina a vysokých pecí nejprve patřil arcibiskupovi Rudolfovi a poté rodině Rotschildů, než byl zestátněn.
Důl byl v provozu až do roku 1991 a vysoká pec tavila rudu ještě sedm let poté.
Foto: Těžní věž dolu Hlubina, momentálně nepřístupná veřejnosti.
Industriální skanzen aneb Slezský Disneyland
Areál dolu a pecí je Evropskou raritou, protože tady probíhala výroba železa od A do Z počínaje těžbou uhlí, přes zpracování koksu až po samotnou výrobu. Monstrózní komplex s pásy, kde dřív jezdilo uhlí či koks, železná ruda a další suroviny mně naplňuje zvědavostí, jak to asi vypadalo za plného provozu, kdy tu pracovalo až 35 000 lidí! Škoda, že není v plánu ty lanovky a výtahy a mosty s vozíčky zprovoznit. Disneyland by se mohl jít zahrabat!
Momentálně je celý areál v procesu revitalizace. V plánu je jeho nové využití jako místa kulturního vyžití s konferenčními a koncertními sály, prostory k expozici i dílnami umělců. Dnes se tam upravuje terén, seje tráva a staví divadlo. Ostrava zkrátka kráčí do Evropy, kde je přeměna industriálních oblastí v umělecké dílny a divadelní prostory již delší dobu v módě.
Vysoká pec vně i uvnitř
Ostravská rozhledna
Zlatým hřebem celé dvouhodinové prohlídky je návštěva samotné vysoké pece číslo 1 a vystoupání do výšky až 64 metrů. Nahoru na vysokou pec vede takzvaný skipový výtah. Dříve vyvážel vozíky s rudou a koksem – nahoře se překlopil, aby materiál vysypal do pece. Dnes vyváží nahoru k tlamě pece turisty. Výklopnou fázi vynechali, takže jsme se měli čas kochat pohledem na moderní Ostravu a vzdálené Beskydy. Vnitřek pece jsme navštívili dobrovolně až na závěr prohlídky.
Ježibaba na vysoké peci
Pohled do horní části pece skrze kulatý otvor vzbudil fantazii u jednoho tatínka výletníka, který se otočil na svého malého syna a hbitě poznamenal: „Vidíš Jeníčku, tudy strkala Ježibaba děti do vysoké pece.“ To byla asi hi-tech Ježibaba…
Kolem dokola vysoké pece můžeme pozorovat ohromné roury, které byly součástí důmyslného systému ohřevu vzduchu. Ten se vháněl do pece za účelem dosažení co největší výhřevnosti. Něco pro technické nadšence!
Uvnitř pece se díky tomuto systému dosahovalo žáru přes 1500° Celsia. Když potřebovali v peci zevnitř opravit šamotové opláštění, museli ji nechat měsíc chladnout. I přesto poté dosahovaly teploty uvnitř tak vysokých hodnot, že specializovaní zedníci v azbestových oblecích mohli uvnitř pobývat pouze deset minut v kuse!
Foto: Tímhle otvorem strkala Ježibaba děti do vysoké pece.
Více info o prohlídkách areálu dolu Hlubina a Vysoké pece v Ostravě najdete na www.dolnioblastvitkovice.cz.
Okolní výlety pro každého
Návštěva vysoké pece v Ostravě i přes nedostatečný výklad stála za to, i když jsme k mému velkému zklamání nesfárali do dolu Hlubina. Hned za dva týdny nato jsem se proto vydala navštívit nedaleký Landek Park, kde je Muzeum hornictví a jehož součástí je prohlídka šachet dolu Anselm.
Čtěte více ======>
Pokud jedete z daleka, můžete návštěvu obou areálů spojit do celodenního výletu.
My jsme návštěvu vysoké pece zvládli v dopoledních hodinách. Po poledním jsme se už vraceli zpět na Valašsko. Vzali jsme to přes Hnojník, protože když oběd, tak kde jinde než v Hnojníku a pak už směr Rožnov pod Radhoštěm.
Čtěte dále z regionu ======>
- O tom svérázném Valašském regionu
- Valašská kuchyně aneb Kdy sa Valachom sbíhajů sliny
- Proč je skanzen v Rožnově pod Radhoštěm lepší než zoologická?
Loučím se s vámi z Ostravské vysoké pece hornickým pozdravem Zdař Bůh a šérujte nás na Facebooku!
6 comments
Skip to comment form ↓
Valentova
20/05/2012 na 12:45 (UTC 1) Link to this comment
Zajímavé cestování z naprosto neobvyklého žánru. Diky za tip!
LenkaS
20/05/2012 na 13:00 (UTC 1) Link to this comment
Díky za komentář! Jsem ráda, že jsou články k užitku!
Alena
21/05/2012 na 23:04 (UTC 1) Link to this comment
Já tam byla asi před třemi lety a měli jsme takového průvodce, co zas všechno okecal a ledacos si přimyslel. Třeba nám tvrdil, že tam osobně dělal,lhal statečně, ale vzhledem k jeho věku jsme ale dovodili, že kecá, tak se pak pod nátlakem přiznal:). O to ale byla prohlídka zábavnější, byli jsme i v hale kde jsou ty obří stroje ( točil se tam nějaký film – myslim Amerika(?)). Utkvělo mi, že z bývalé zásobárny plynu chtějí udělat koncertní síň. A vůbec ten areál, kde jsou pece je určen pro luxusní bydlení, páč v Ostravě je to snad jediný místo, který není poddolovaný (nemohli riskovat, že to ty pece neudrží a že by se propadly). Vzhledem k tomu, že už prý mají Ostravskou šikmou věž – tj. barák, kde už se nedá být výš než ve 3 patře, protože se nahýbá tak, že ze stolu sjíždí hrnečky, hádám, že vysoké pece mají opravdu budoucnost. Jo a taky se mi líbí to označení: Ostravské hradčany. V rámci stejné návštěvy Ostravy jsme byli i v Landeku a musim teda říct, že ten mě oslovil ještě víc. Ti dědové, co tam provádí tam totiž opravdu dělali, je na nich vidět jak ten důl milují a .. jsou prostě oPravdu autenTičtí.;)
LenkaS
22/05/2012 na 20:20 (UTC 1) Link to this comment
Ahoj Aleno,
jojo, z té plynárny je konferenční a koncertní prostor. Do Landeku se taky chystám zase příště. Díky za komentář a za doplnění informací! Je vidět, že slečna průvodkyně nám skutečně mnohé zatajila… Ale nenechte se nikdo odradit, i tak je to zajímavá podívaná.
Markéta
05/09/2012 na 09:34 (UTC 1) Link to this comment
Dobrý den,
na vysoké peci jsme byli minulý týden a musím říct, že to byl pro celou rodinu, včetně 9 a 11letého dítěte jeden z nejlepších zážitků z dovolené vůbec. Bohužel jsme nejdříve vyfasovali zřejmě stejnou mladou průvodkyni jako Lenka. Po pěti minutách telecího vyprávění, upozornění na údajné kapry v hnijící vodě v nádrži (aby se děti při úvodních slovech o historii nenudily), pubertální pochichtávání a poznámky na průvodkyni paralelní skupiny (co to tam ta ženská pořád vykládá), jsme emigrovali k oné starší paní průvodkyni a zachovali si zbytky duševního zdraví. Prohlídka byla úžasná, paní věděla kde co, znala technologické detaily, technické záležitosti, ale i drobnosti ze života lidí, kteří tam pracovali. Nahoře na peci nám na panoramatu Ostravy ukazovala, kde se teď železo taví, jak a kam se vozí apod. Sama nám doporučovala návštěvu Landeka, což už jsme bohužel nestihli. Prohlídka se díky tomu protáhla na dvě a půl hodiny, ale musím říct, že ani dětem to nevadilo. Souhlasím s tím, že organizace má mouchy, ale věřím, že se to postupně bude zlepšovat. Každý rok bude prý v areálu zpřístupněno něco nového – na podzim třeba ten plynojem. Takže určitě doporučujeme!
LenkaS
05/09/2012 na 11:23 (UTC 1) Link to this comment
Milá Markéto,
díky za obohacení stránky Vašimi dojmy! To jste měli štěstí, že jste potkali nakonec schopnou paní průvodkyni.
Landek určitě doporučuji třeba zase napřesrok a určitě zase s dětmi 🙂
Pěkné výlety přeju!
Lenka