Velká cena Monaka. Jeden z nejprestižnějších automobilových závodů. Je unikátní tím, že závodní okruh tvoří úzké silnice a prudké zakruty samotného města. Tunel, průjezd kolem přístavu, do prudké zatáčky, do kopce, ke kasinu a zpět. Na pár dní se v Monaku zastaví provoz, postaví se tribuny a do města se nahrnou desetitisíce návštěvníků. Koná se Velká cena Formule 1!

Historie a současnost Velké ceny Monaka

Jede jak Chiron

V předchozím článku o Monaku jsem psala o zajímavostech téhle minimonarchie. Návštěva zdejších pamětihodností ale nebyla jediným motivem mojí cesty. Zlatým hřebem byla Velká cena Monaka – Formule1.

Ještě vás chci chvíli napínat, takže než začne samotný závod, vygoogluju něco o jeho historii. Kroužit v praformulích se tu začalo už roku 1929. Prvním vítězem byl William Grover-Williams na Bugatti. Všechna čest!

Foto: Z úcty k průkopníkům automobilového závodění nejsem s to okomentovat tohle foto „Plechovka na kolečkách těsně před rozpadnutím“.

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Groverwilliams_Monaco_1929.jpg

Bugatky vítězily s různými závodníky za volantem i v následujících letech. Jako širón s ní jel roku 1931 i Louis Chiron, který je dodnes jediným Monačanem, který místní Grand Prix vyhrál.

Hlavně přivézt suvenýry

Ale zpět do současnosti, píše se květen 2012, do Monaka se sjíždějí turisté, automobiloví nadšenci i celebrity z celého světa. V ulicích jsou zácpy, protože o pár desítek metrů dál se uzavřel závodní okruh jen pro ty nejlepší z nejlepších. Mezitím co se závodníci připravují a autům se zahřívají pneumatiky, diváci se derou na tribuny a po cestě stihnou nakoupit ještě červená trička, Ferrari kšiltovky a taky klapky na uši.

Monako před Velkou cenou

Všechen ten komerční humbuk okolo Velké ceny je pro státeček jako Monako, živící svůj rozpočet hojně turistikou, ohromně prospěšný. 

Tři, dva, jedna…Start

Velká cena formule 1 nejsou dostihy v Ascotu

Grand Prix Monaco neboli Velká cena Monaka je nejenom přehlídkou nejrychlejších aut, ale také luxusních značek. Já si ovšem nezoufám, po koupi nového objektivu Nikkor 105mm/f2.8 má můj fotobatoh větší hodnotu než kdejaká „vuittonka“. Pravdou ale je, že na téhle sportovní akci si nikdo s dress kódem netrápí. Nejsme ostatně na dostizích v Ascotu. S kšiltovkou a klapkami na uších se beztak moc parády nenadělá.

Velká cena Monaka

Klapky na uši nebo špunty do uší jsou snad tím nejprodávanějším artiklem těsně před závody. Jde totiž o přežití! V televizi se to nezdá, ale decibely, které vyprodukuje naplno tůrující motor Formule 1 vám zařídí ohluchnutí minimálně na zbytek dne.

Ale když ono je to tak úžasný! Takže čas od času jsem si dovolila poškádlit alespoň na chvíli ušní bubínky, protože je to právě ta zvuková kulisa, která činí z téhle akce jeden z nejvíc ojedinělých a vzrušujících zážitků. Přeci jen vám každý den neprojíždí pod okny závodník rychlostí 300 km v hodině a k tomu ta zvuková kulisa patří.

Velká cena Monaka - před startem

Foto: Formule před startem zakrývaly velké deštníky. Slunce zpočátku pražilo a teplota v kokpitu může dosáhnout až 60°C.

Takže zahřívací kolo … a START! Celkem 78 kol v průměrné rychlosti 147 km/h. Šance k předjíždění je minimální, takže se jede jako již mnohokrát předtím stylem Start-Cíl. V televizi to může být núďo, ale s euforií, která panuje na místě, to na zážitku neubírá. Televize má sice tu výhodu, že si určitě nespletete vítěze a vozy jednotlivých závodníku, ale tu vzrušující vřavu a hukot vám nezprostředkuje. Je to zážitek jako z jiného světa…

Kde je ksakru ten Schumacher a proč nevyhrál Hamilton

Musím se přiznat, že nejsem zvláště velkým sportovním fanouškem a k pozvání na závody Formule 1 jsem přišla jako slepý k houslím. Schumachera jsem až do třicátého kola hledala v červeném Ferrari (kaju se!) a kdo vyhrál, jsem se dozvěděla asi až hodinu po závodech. Na svoji omluvu musím říct, že kvůli řevu motorů není slyšel vlastního, natož pak cizího slova, takže jsem se na podobné detaily nemohla pozeptat.

Celou dobu jsem navíc zuřivě fotila a tak jsem nepostřehla, že Schumacher na závěr vypadl, protože mu na začátku někdo polámal kolečko. Do té zatáčky jsem ale z našeho místa neviděla, takže jsem to zjistila až ze záznamu v televizi.

Jedna věc je mi ale naprosto jasná a k tomu televizi rozhodně nepotřebuju. Před závodem jsem se procházela mezi stánky a všimla jsem si tam Lewise Hamiltona, jak nakupuje suvenýry. Kdo by se pak divil, že skončil se svým Vodafonem až pátý. Jako důkazní materiál přikládám tuto fotografii:

Velká cena Monaka a davy v ulicích

Foto: Před závodem je v ulicích Monaka skutečně rušno. 

Maturita pro fotografy

Fotografování formulí, to je kapitola sama o sobě. Průměrná rychlost focení předčila i kadenci na běžném svatebním dni. Skóre by bylo bývalo lepší, ale prvních patnáct kol jsem zkoumala, jak přesně máchnout foťákem, aby byl zachyceno auto pohybující se rychlostí 200km/h – (stáli jsme totiž nad rovinkou) – a nikoliv jen žíznivá čára. Asi 50 fotek jsem nemilosrdně smazala přímo na místě. Po získání správného grifu máchání foťákem zbývalo naštěstí ještě dost kol do konce, takže nakonec mám všechny šampiony zvěčněné.

Monako Velká cena Formule1

Foto: Musím říct, že je brutální zachytit něco, co se na rovince pohybuje rychlostí 200km v hodině (v případě Monaka to není plných 300km/h, jak mně poučil můj chytřejší bratranec). Naštěstí měl ale závod dost kol na to, aby jsem po desítkách totálně rozmazaných fotek konečně vyfotila nějaké ostré… Zde Lewis Hamilton na svém Vodafonu. (Jo, dobře, tak McLarenu).

Čtěte dále ======>

• Monako: V kůži V.I.P.
• Nebo si přečtěte některý z cestopisů.

Ta fotka je fakt ostrá, takže si jí můžete stáhnout zdarma jako tapetu do PC! Zároveň taky můžete lajkovat článek o Velké ceně Monaka na Facebooku.